„Prezident Pavel urazil Slováky. Protože chtějí mír.“ Není to dobrý začátek

ČESKO/SLOVENSKO: Podle poslance Směru Ľuboše Blahy prezident Petr Pavel urazil mírumilovné Slováky, když vyjádřil „znepokojení“ z politické situace na Slovensku. Podle něho tak porušuje tradici, kdy prezidenti obou zemí respektují suverenitu bratrského státu. „Toto by si cizí hlavy státu vůči nám neměly dovolovat,“ řekl pro ParlamentníListy.cz. A vymezil se také proti novodobé levici, která opustila běžné pracující.

Dnes o půlnoci končí po deseti letech prezidentský mandát Miloši Zemanovi. Jeho čeští kritici opakovaně ukazovali na Slovensko a říkali, že vám závidí prezidenta Kisku nebo prezidentku Čaputovou, což mnoho Slováků mohlo naplňovat hrdostí. Jak to bylo u vás?

Přesně naopak. Miloš Zeman je intelektuál, státník a významná levicová osobnost, která se nebojí formulovat osobité postoje. Normální lidé na Slovensku ho Čechům vždy záviděli. U nás na postu prezidenta působily v posledních letech americké loutky, kterým liberální média uměle vytvářela kult osobnosti, ale běžní lidé jimi pohrdali – ať už mluvíme o Kiskovi nebo Čaputové. Zeman byl úplně jiná liga, dokonce jiný sport. Zatímco on byl osobnost, oni jsou jen osobami. Nesvéprávnými osobami.

Přestože je prezident Zeman ve svých názorech diametrálně odlišný od dvou zmíněných slovenských prezidentů, s oběma si rozuměl, zvláště bych řekl s Andrejem Kiskou. Čemu to můžeme přisoudit?

V politice vždy musíte odlišovat osobní vztahy a politické názory. Je dobře, že to Miloš Zeman dokázal. V případě takových dvou bratrských států, jako jsme my, je to nezbytné i proto, že prezidenti musejí symbolizovat naši vzájemnost. Proto byly blízké vztahy prezidentů přirozené. Trochu mě ale mrzí, že nový český prezident Pavel tuto tradici porušuje a útočí na Slováky, na naši suverenitu – vyjádření, že je znepokojen z politického vývoje na Slovensku, protože roste podpora Směru jako mírové strany, jsou urážkou většiny Slováků, kteří chtějí mír. Toto by si cizí hlavy státu vůči nám neměly dovolovat.

Vy jste podobně jako Zeman levicový politik, oba do značné míry sdílíte postoj k obhajobě národních zájmů, nedíváte se na EU růžovými brýlemi. To není zrovna typický sociálnědemokratický pohled, pokud se podíváme do jiných států…

Reprezentujeme něco, co by se dalo nazvat národní či komunitární levicí, která je v přímém protikladu k takzvaným liberálním levicákům z Bruselu. Ti se odtrhli od běžných lidí práce a přestali řešit klasická témata socialistické levice. Jako svou prioritu řeší takové nesmysly jako záchody pro transsexuály, migranty či výběhy pro slepice. Už jsou k nerozeznání od neoliberálních globalistů. My ve Směru jsme z jiného těsta. A v tomto jsme byli s Milošem Zemanem zajedno – jak Robert Fico, tak prezident Zeman jsou klasická škola levicové politiky a nereprezentují žádné liberální experimenty. Mnohem silněji vnímáme naše národní tradice a státní zájmy. Zastupujeme běžné lidi, a ne kavárny.

Miloš Zeman nyní při svém odchodu v médiích těžko najde mnoho pozitivních zpráv a komentářů o svém prezidentství. Někteří novináři neskrývají svou radost, podobně jako političtí oponenti. Nemůže to svědčit o Zemanově neúspěchu?

My máme na Slovensku takové pravidlo – čím více vás haní liberální média, tím to děláte lépe. Myslím, že prezidentu Zemanovi slouží ke cti, že ho nemají ráda korporátní média – znamená to, že bránil běžné Čechy proti establishmentu.

Politická i mediální scéna nemůže Miloši Zemanovi odpustit především jeho letitý postoj k Rusku, který změnila až válka na Ukrajině. S Ruskem přitom dříve spolupracovala výrazná část Západu. Až nyní mluví prezident o zklamání z Putina, který podle něho invazí udělal velkou blbost a chybu. Není to nyní tak, že ti kritici měli celou dobu pravdu, když varovali před ruskou hrozbou, kterou mnozí politici včetně Zemana bohužel neviděli?

My jsme ve Směru nenaskočili na momentální rusofobní módu. Válku odmítáme, ale rovněž odmítáme i expanzivní a agresivní politiku NATO, která vedla k vypuknutí otevřeného konfliktu mezi USA a Ruskem na ukrajinském území. Nevidíme důvod pro nějaké hodnotové kotrmelce. A přiznám se, změně postojů Miloše Zemana vůči Rusku ne zcela rozumím. Nenávist vůči Rusku nikam nevede, stejně jako nikam nevede zbrojení Ukrajiny, jen to prodlužuje utrpení a válku. Dělejme vše pro mír, taková je naše politika a lidé na Slovensku stojí za námi.

Jak byste obecněji popsal z vlastního pohledu politika sousedního státu prezidentství Miloše Zemana? Jaký byl prezident a která označení ho nejlépe vystihují? 

Miloš Zeman byl jedinečnou osobností, hlubokým intelektuálem, obvykle se nebál jít proti proudu, měl neopakovatelný smysl pro humor a úžasné rétorické schopnosti. Byl přímým protikladem toho prázdného a marketingového kýče, který aktuálně máme v prezidentském paláci my na Slovensku. Škoda toho závěrečného obratu ve vztahu k Rusku – liberální kavárny Miloše Zemana stejně budou nenávidět a mnohé dobré lidi to mohlo zklamat. Ale celkově bych Miloše Zemana charakterizoval jako jednoho z nejosobitějších státníků dnešní Evropy. V mnohém nás inspiroval.

Závěrem, kdyby to bylo na vás, jak by měl být prezident Miloš Zeman zapsán v historii?

Jako autentický Čech. V éře americké hegemonie, kdy politiky v našich zemích přímo průmyslově produkují západní nevládky a instituce, je mimořádným výkonem zůstat sám sebou a bojovat za vlastní národ – v tomto byl Miloš Zeman jedinečný. Liberální elity ho nenáviděly a živočišně proti němu útočily. A on je vždy porazil. Se sobě vlastním šarmem. Převyšoval je svým rozhledem i intelektem. Pokud bych ho měl vystihnout jedním slovem, kterým by měl být zapsán do historie, tak je to slovo – svéprávný. Takových politiků je dnes jako šafránu.