„Je čas s válkou udělat něco zásadního.“ Klaus dorazil na Slovensko. A děly se věci
ČESKO/SLOVENSKO/UKRAJINA: „Aktuální šílenou a zbytečnou energetickou krizi zavinila zelená politika,“ zdůraznil ve středeční debatě Do kríža slovenské veřejnoprávní televize RTVS 2 bývalý český prezident Václav Klaus a odmítl, že by se energetická krize objevila až s vypuknutím ruské agrese na Ukrajině. Ke konfliktu dle něj nezaznívá, že jde „de facto o válku Západu, a zejména Spojených států, s Ruskem“. Ukrajina je prý toho všeho akorát „obětí“ a dle Klause tak nelze čekat, že by k míru vedlo jednání Zelenského s Putinem. Česko se Slovenskem se pak dle něj má připravit na pád životní úrovně. „Je to naše vina,“ zaznělo. Exprezident ukázal směrem k vládě.
Zatímco v Česku v únoru cenová hladina meziročně vzrostla o 16,7 %, na Slovensku o 15,5 % a vysoká inflace tak značně trápí obě země bývalého Československa. Někdejší český prezident upozornil, že se aktuální situace s vysokou inflací vymyká všemu, na co byly v uplynulých desetiletých oba státy zvyklé. „My máme inflace, které jsme na našem území Česko-Slovenska neměli už sto let. Od začátku první světové války to je něco naprosto neznámého a myslím, že strašlivě podceňovaného,“ započal a kritizoval českou vládu, která se dle něj „tváří, že jí to nevadí“.
„Ono to vládám většinou nikdy nevadí. Největším dlužníkem jsou vlády, tak jim většinou ta inflace vyhovuje,“ podotkl Klaus s tím, že se nyní k vysoké inflaci nakupilo hned vícero problémů, mezi nimiž je například energetická krize a bude tak složité se „z toho dostat ven“.
Shrnul, že zatímco měnová politika „zabrzdila“ za bývalého guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka u nás jako jedna z prvních v celé Evropě, fiskální rozpočtová politika „nezabrzdila do dnešního dne“ a podobná má být dle Klause i situace u našich východních sousedů. „Je to výzva k tomu, aby inflace běžela dále. Neodvažuji se hodnotit slovenskou vládu, ale ta česká dělá evidentně proinflační, nikoliv protiinflační, politiku,“ zaznělo z ústa exprezidenta ve slovenské veřejnoprávní televizi.
Zdůraznil, že rovněž ani energetická krize „nespadla z nebe“. „Tu udělali lidé. A udělali to svou absurdní, nesmyslnou, šílenou zelenou politikou a Green Dealem Evropské unie,“ vyřkl bývalý prezident Klaus a odmítl, že by byla energetická krize až záležitostí po ruském napadení Ukrajiny.
Na slova Klause následně navázal generální ředitel Slovnaftu Oszkár Világi a vše začal datovat již mnoho let nazpátek, kdy se rozhodlo do energetiky zasahovat Německo svým rozhodnutím zastavit jaderné elektrárny a začít budovat novou energetickou politiku. „Tím to začalo. Tehdy to bylo politické rozhodnutí, které odmítalo vyslyšet, co na to říká průmysl a jaké jsou reálné možnosti naplnění této politiky. Od tehdy není celá Evropa v rovnováze – je posunutá směrem k Německu a západní Evropě a válka to teď jen prohloubila,“ vyřkl Világi.
Bývalý slovenský poslanec a ekonom Miroslav Beblavý pak doplnil, že pokud je považována za největší hrozbu klimatická změna a je potřeba přejít na „bezuhlíkovou ekonomiku“, ta je v evropských podmínkách „fantazie“ a rozhodnout se zároveň k tomu zavřít i jaderné elektrárny… „Potom prostě ta čísla nemohou vyjít,“ spílal Německu a dalším zemím, které slíbily ekologům ukončení jaderné energetiky i „bezuhlíkovou“ budoucnost.
„Řekli, že budeme mít Green Deal a teď je 17 % německého energetického mixu z větru a ze slunce a zbytek je částečně plyn a velká část uhlí. Takto to vypadá v Německu. A potom kde je ten Green Deal v Německu, když tam narůstá množství vyráběné energie z uhlí?“ uzmul si slovo opět Világi.
Dle Klause jde o mnohem zásadnější problém. „Když jsme – my, ekonomové – za komunismu nemohli přežít, co se tehdy dělo za nesmysly, tak jsme říkali, že ‚politika předbíhá ekonomiku‘. Politika dělá řešení, aniž by brala v úvahu ekonomické možnosti, důsledky, následky. To byla definice komunismu. Mysleli jsme, že když se provedl 17. listopad, tak tyto nesmysly zmizí, ale znovu jsme se dostali do fáze, kdy politika předbíhá ekonomiku,“ varoval.
Co se týče ruské ropy, Česko se bez ní dle Klause obejde. Nebudete to však bez obětí. „Možné to je, ale za jakou cenu a za jaké náklady… Samozřejmě že můžeme dovézt ropu z celého světa, ale bude to stát neskonale více, než to stojí dnes. Ceny poletí nahoru, nebude udržitelná životní úroveň většiny lidí, dojde k prudkému poklesu ekonomiky, ale možné to určitě je. A už se to v dějinách zajisté stalo. Nebudeme první v dějinách, když to uděláme,“ uvedl bývalý prezident, podle něhož je nyní otázkou to, zdali to bude „rozumné“.
Sankce uvalené na Rusko podle Klause zásadním způsobem a rychle ruskou ekonomika navzdory očekávání nepoškodily. „Tudy cesta asi nevede přes ty sankce. Myslím, že my tu válku skrze ně obcházíme,“ pronesl na to s tím, že namísto sankcí by bylo prý vhodnější udělat kroky vedoucí ke konci války na Ukrajině. „Myslím, že je na čase udělat něco zásadního s tou válkou. Slovo ‚mír‘ je už dnes téměř sprostým slovem, které se nemá používat, protože to znamená, že se implicitně fandí jedné straně… Jednání musí začít, a jestli není šance něco zásadního dojednat – a to možná není – tak předstupněm výsledných dojednáních ve válkách bývá nějaké zastavení války na bojišti a nějaké příměří, které by odsunulo ty věci… A jestli se to v našich zeměpisných šířkách nesmí vyslovit, tak myslím, že děláme velmi nerozumné věci,“ pravil.
Posteskl si však, že jelikož politici chtějí především „vydržet do příštích parlamentních voleb“, tak chtějí daná nepopulární témata otvírat. „A to je cesta do záhuby celého západního světu,“ míní.
Beblavý na to posléze navázal slovy, že bychom měli bojovat za „trvalý mír“. Jmenoval, že bychom se měli poučit například z Indie a Pákistánu a dalších precedentů, kdy mír nevedl ke stabilizaci, ale k tomu, že obě znesvářené strany „za chvíli byly opět v sobě“. „To bychom neměli dopustit,“ zdůraznil politik.
Klaus mínil, že je „cenný výsledek“ už jen to, že se v debatě hovořilo o tom, že by se slovo „mír“ mělo „přijmout jako legitimní slovo, o kterém by se mělo mluvit“.
A hned pokračoval v podobném duchu: „Padlo tedy další slovo, které leckteří nenávidí a to je ‚kompromis‘ – že se nedá vyhrát 10:0, ale snad každý rozumný člověk ví, že nějaký kompromis musí nastat, ale k tomu kompromisu někdo musí dát impulz a někdo se k němu musí odhodlat.“
Nepadla dle něj „implicitně jasná věc“: „Nejde až tak o mír mezi dvěma válčícími stranami, čili mezi Ruskou federací a Ukrajinou. My všichni víme, že to je de facto válka Západu, a zejména Spojených států, s Ruskem. A Ukrajina je chudák – oběť tohohle všeho a stala se kolečkem tohoto,“ padlo.
Dle Klause „cesta nevede“ směrem k tomu, že by stačilo, aby se setkali Zelenskyj a Putin. „Hledejme ten mír na o kousek vyšší úrovni. Kompromis na o kousek vyšší úrovni,“ vyjevil svůj názor, že pouhá jednání ukrajinského a ruského lídra ke konci konfliktu stačit nebudou.
„Na to, abychom kreslili mapy anebo doporučovali, kdo má odkud kam ustoupit, to já myslím, že nikdo z nás nemá sebemenší aspiraci. A nemá na to v žádném případě nárok,“ dodal ještě bývalý český prezident.
Závěrem pak podotkl, že by se Česko se Slovenskem mělo dát do řešení vlastních problémů a odlišit zahraničně-politickou dimenzi. „Věnujme se sami sobě. Věnujme se tomu, co děláme špatně. Co dělají naše země špatně. To, že jsme si my u nás rozpoutali inflaci, to je naše vina. Inflace se nedá zbavit bez následné recese, čili bez pádu životní úrovně. Takže hledejme chybu u sebe a hledejme, co my můžeme udělat. My nezměníme politiku v Německu ani ve Francii ani kdekoliv jinde v EU, i když si to někteří naši politici stále namlouvají,“ pronesl Klaus a doufal, že se opět spojí všechny země Visegrádské čtyřky a najdou opět cestu ke společné spolupráci.
