Už vám říkají pravdu. Erik Best o Ukrajině, Pavlovi i USA
ČESKO: Válka na Ukrajině trvá už více než 400 dní a její konec je v nedohlednu. Podle politického analytika Erika Besta už můžeme slyšet, jak Spojené státy říkají pravdu o dalším vývoji. Ten je dle slov šéfa americké armády zřejmý, Ukrajinci letos nevyhrají a konflikt se potáhne i v dalším roce. Best nevynechal hodnocení prezidenta Petra Pavla a jeho stanoviska k Rusku či Ukrajině a nalezl podobnost s Joem Bidenem.
Mění se americký postoj k bezvýhradné podpoře Ukrajiny, anebo je naopak cílem posledních výroků nejvyššího představitele armády USA připravit západní svět na to, že se konflikt povleče další léta a s ním i vojenská pomoc Ukrajině? A proč český prezident Petr Pavel dostal vyčiněno od jeho nakloněných komentátorů, že svými výroky Ukrajince demotivuje a měl by si realismus nechat pro sebe? Témata pro politického analytika a publicistu Erika Besta.
Předseda sboru náčelníků armády Spojených států generál Mark Milley v rozhovoru pro server Defense One řekl, že by Ukrajinci byli schopni v letošním roce zcela vyhrát a vyhnat ruské vojáky ze svého území.
„Zelenský mnohokrát veřejně prohlásil, že ukrajinským cílem je vykopnout každého Rusa z Ruskem okupované Ukrajiny. A to je významný vojenský úkol. Velmi, velmi obtížný vojenský úkol. Neříkám, že to nejde. Jen říkám, že je to velmi obtížný úkol. Nemyslím si, že by toho mohlo být dosaženo v krátké době ještě letos,“ řekl generál Milley.
Podle Erika Besta jde o pokračování politiky Bílého domu, která je nejasná. „Jak říká Orbán, že Biden říká o Ukrajině něco jiného každý měsíc. Vidím dvě věci. Jednak jarní ofenzíva, která by měla být teď někdy, byla původně prezentována tak, že bude mít velký význam a slova generála Milleyho to zpochybňují. Zároveň ale prodlužují obzor trvání války. Má to veřejnost přesvědčit, že je potřeba zbraně stále dodávat a bude to tak i nadále. To je z výroku Milleyho klíčové. Zpět k tomu, co říkali od začátku, že Ukrajinu budou USA podporovat, jak dlouho to bude potřeba. Nyní to generál posunul ještě do delší budoucnosti,“ myslí si politický analytik.
„Svým způsobem jsou tyto výroky způsobem, jak veřejnost připravit na to, že je to další nekončící válka, jak konflikt označuje například Donald Trump. Zpočátku to tak samozřejmě oficiální místa označovat nechtěla a teď si zvolila tento způsob, jak nám jemně říci, že válka bude trvat déle, přičemž ten obzor není zatím posunut tak daleko jako na 20 let v případě Afghánistánu,“ konstatuje Best.
Prezident Pavel několikrát mluvil o tom, že musíme být realisté a Ukrajinci mají jedinou příležitost k úspěšné ofenzívě. Někteří komentátoři mu vyčinili, že Ukrajinu demotivuje těmito výroky, a přestože to může být pravda, nemělo by se to říkat nahlas.
„Výhodou Petra Pavla je jeho vojenská autorita, ale neznamená to, že jeho výroky vždycky dávají smysl. Svým způsobem trošku opakuje nebo napodobuje Bidenovu pozici, který své názory k Ukrajině mění. Nezapomeňme, že Pavel byl tím, kdo také dříve říkal, že není možné s Ruskem jednat. Několik týdnů poté naznačil, že pokud Ukrajina nebude vojensky úspěšná, budou muset přijít na řadu jednání. Logiku bych ve vyjádřeních Bidena nebo Macrona nehledal, možná německý kancléř Scholz je od začátku nejkonzistentnější. Co se prezidenta Pavla týče, když na konferenci v Mnichově řekl, že by Ukrajinci možná měli začít přemýšlet o tom, že nedostanou zpět celé své území, je to stanovisko v duchu, že musíme být realističtější. V tomhle je argumentace prezidenta Pavla správná, byť v některých detailech konzistentní není, ale obecně je výzva k realismu dobrá rada, protože od počátku byla nadnesena nerealistická očekávání,“ vysvětluje analytik.
Pozastavil se i nad aktuálním průzkumem, který uveřejnila MF Dnes. Z něho vyplývá, že 66 procent ukrajinských uprchlíků v České republice žije pod hranicí chudoby a významné procento z uprchlíků dosud nemá práci.
„Hlavní problém je, že většina těch uprchlíků nemluví česky a dokonce i když pracují, mají nižší mzdy, než by měli na Ukrajině, protože nemohou pracovat ve své profesi. Zde bych také použil slova o tom, že bychom se na tuto otázku měli dívat realističtěji a říct, kde jsme udělali chybu a možná formulovat novou politiku vůči Ukrajině. Podle mě byla od začátku trošku nefér, protože na straně Ukrajinců vzbudila určitá očekávání, ti sem přijeli a postupně jim byla určitá práva nebo dávky odebírány či bylo složitější některé výhody získat. Zároveň však politici mluví o tom, že musíme být připraveni v této oblasti pomáhat tak dlouho, dokud bude konflikt trvat. Pokrytecky děláme „co můžeme“, ale zároveň odebíráme dávky i těm lidem, kteří na nich jsou strašně závislí. Nedávno jsem napsal, že je to politika iredentismu, kdy chce Česká republika získat 100 tisíc Ukrajinců, aniž by se Ukrajiny zeptala, jestli nám tyto své občany chce „dát“. To je součástí toho problému a politiky, kterou by bylo vhodné revidovat. Tedy alespoň v případě, že chce český stát prohlašovat, že má výbornou politiku vůči Ukrajině a pomáháme jí,“ dodává v komentáři pro ParlamentníListy.cz Erik Best.
